Den první
Cesta autobusem proběhla v klidu a relativně rychle, včetně krátké přestávky na benzínce. Stejně tak ubytování – výtahem na ložní prádlo nám pan domácí vyvezl všechna zavazadla do druhého patra a my se mohli pohodlně zabydlet.
Po obědě jsme se vypravili na průzkum okolí a významná místa vyhledávali a zaznamenávali do mapy deníků. Tedy ne úplně všichni, protože se našlo bohužel dost děravých hlav, které své deníky nechaly doma L. Z lesa jsme pak nosili dříví na večerní táborák a u ohniště ho zpracovávali. Po svačině a vybice nás čekala další hra, tentokrát na postřeh, rychlost a strategii. Polovina z nás se snažila získat a do svého úkrytu donést tajemné symboly na malých lístečkách, zatímco ta druhá půlka se v tom snažila bránit. Abychom se poznali, měli útočníci na hlavách šátky, takže působili opravdu strašidelně J.
Po večeři jsme měli volno a v půl osmé jsme se sešli u táboráku. Zpívali jsme písničky, vysvětlili si, co nás všechno během týdne čeká, a pantomimou předváděli písničky z našich zpěvníčků. Těsně před devátou hodinou jsme se dočkali očekávané SMS od Gandalfa (už nám nepíše dopisy, je to prý moc nebezpečné). Byla dost zapeklitá, ale my jsme z ní dokázali vyluštit, že potřebujeme do mapy zadat zaslané souřadnice, po dosažení místa nalézt tři buky, vyhledat úzkou stezku, držet se pohromadě a ještě být potichu. Na pokojích jsme si připravili všechno, co budeme p návratu potřebovat na spaní, abychom mohli rychle zalézt do pelíšků, teple se oblékli a společně se vydali podle mapy v mobilu paní učitelky do lesa. Většina byla pěkně vystrašená, ale všichni svůj strach překonali. Takže jsme skutečně našli v lese provázek, podle kterého jsme prošli až ke starému mohutnému stromu, v jehož větvích byla mapa uložena. Bylo super, že jsme po celou dobu na sebe čekali, nekřičeli a skutečně se druhou rukou zodpovědně drželi za rameno. Byli jsme u mapy o pět minut dříve a nemohli jsme se dočkat, až ji budeme moct sundat a rozbalit. Dost se nám líbila, ačkoliv jsme z ní nebyli moc moudří. Ale domluvili jsme se, že si vše necháme projít hlavami, a ráno tak bude možná moudřejší večera. Návrat proběhl také v klidu, ale strach se určitě nezmenšoval.
Teď už jsme všichni zalezlí a po písničce na dobrou noc usínáme.